• » Můj tip: Osmá část pokračování příběhu Linie života s názvem "Večeře".
  • » Je tu další část příběhu Ve jménu Virginie. Zde je odkaz na aktuální díl s názvem "".
  • » Brzy se zde na přání objeví nový příběh od mého známeho. Předběžný název zní Modrá. Snad se Vám bude líbit!

Magicus Regnum - 1x01 Pilot

2. listopadu 2010 v 17:11 | Jiand
První úvodní část příběhu Magicus Regnum je tady, tak si ji vychutnejte.


Magicus Regnum 1. díl - Pilot
Setmělo se; byla tma. Temnou uličkou sleduje zahalená osoba v černém přehozu člověka před ním. Jak se blíží k nedalekému lesu, asfaltová cesta končí a kamenitá, nejspíše ze štěrku, začíná. V nejhustčí části lesa, kam ani měsíční svit pomalu nepronikne se prvnímu člověku změní tvář. Změní se na upíra.
Náhle muži s přehozem zazvoní telefon. Upír se v rychlosti otočí a rozeběhne se postavu za ním; z lovce se stává kořist. Muž si pohotově vytáhne dýku a připraví se na střed. Jen, co se k sobě dostanou, zahalený muž podřízne upírovi hlavu; zemře.
Postava zamručí: "Tak to sídlo dnes již asi nenajdu," a odchází domů.
Když se docourá domů, sundá si přehoz, zaleze do pokoje, tam odloží na stůl svou dýku a jde spát.
Ráno ho probudí křičící hlas matky: "Davide, vstávej! Jídlo máš na stole, oběd v lednici a já jedu do práce. Vrátím se večer. Ahoj."
Jen, co David uslyší zvuk zabouchávajících se dveří, vstane, zapne počítač a jde se nasnídat.
Po snídani si sedne k počítači a zavolá svému kamarádovi Martinovi, jenž mu včera večer volal.
"Proč jsi mi včera večer volal? Vyrušil jsi mě v nevhodné chvíli a navíc mi zkazil sledování," Ptá se ho.
"Tak to se omlouvám, další upír? No, to je jedno, volal jsem ti, protože jsem mluvil s tím mím známým a přijmul tě. Pošlu ti na email jeho číslo, ať se můžete domluvit nějak dál," odpovídá.
"Děkuju, to jsem nečekal," hned je poznat na jeho hlasu lepší nálada, "tak já se tam jdu kouknout, díky. Zatim," zavěsí.
David se koukne na email a podle čísla, jenž mu zadal Martin zavolá.
"Ahoj, tady David, posílá mě Martin."
"Ano, vím. Tak tě u nás vítám. Když počkáš, nadiktuju ti náš web, ať si zbytečně neplýtváš kredit. Jo a mé jméno jest Honza," zasměje se.
Když spolu domluví, David se koukne na stránku, kterou mu Honza zadal. Tam si najde jeho icq a email. I dalších na několik dalších členů. Tak jde na icq a přidá si Honzu s ostatními do kontaktů...
Následující den se sejdou nedaleko Českého ráje, kromě tří lidí, všichni. Jeden z nepřítomných je Martin. Stanují v lese ve čtyřech stanech. Honza je všechny svolá za sebe a postupně je představuje Davidovi.
"Tohle je Natálie, Monika, Nikola, Veronika a Tomáš, mě již znáš," odříkává jejich jména a postupně na ně pro jistotu ukazuje, "Natálii a Nikole je patnáct, Monice je dvacetdva, Veronice bude za pár dní čtrnáct, Tomášovi je devatenáct a mně je patnáct let."
David neváhá a představí naoplátku sebe: "Já jsem David. Je mi čtrnáct let a chodím ještě na základku."
Náhle se za nedalekým kopečkem na cestě zjeví další dva lidé: "Omlouváme se, že jdeme pozdě. Nestihli jsme vlak, tak jsme jeli autobusem. Já jsem Tereza a tady vedle mě je Michal. Oboum nám je sedmnáct," zamává na Davida, protože ho již zná z Martinova vyprávění.
Začne se stmívat. David se vydá s Tomášem pro dřevo na oheň.
"A čemu se vlastně věnuješ ty?" Zeptá se ho David mezitím, co řeže oboustranou pilou suchý strom s Tomášem.
Tomáš se chvíli rozmýšlí: "Já se hlavně věnuju různým lektvarům, odvarům, bylinkám a všeho kolem toho."
"Já hlavně magickým bytostem. Tenhle tajemný svět mě přitahuje."
V tábořišti se baví Honza s Natálií a Nikolou, kteří připravují ohniště; obekládají ho kameny.
Honza se jich jen tak ze zvědavosti zeptá: "Tak co si myslíte o tom novém, Davidovi?"
Natálie se na něj podívá a s úsměvem na rtech patřící Honzovi řekne: "Není zase tak špatný a navíc vypadá celkem dobře."
"Myslím, že jsi udělal dobře, když jsi ho přijmul. Vypadá schopně, ikdyž je mladší než kdokoliv z nás. Ale na druhou stranu, moc bych to na něm nepoznala," odpovídá mu Nikola.
Než se úplně setmělo, vrátili se oba - Tomáš a David - se dřevem. Zapálí oheň, všichni se sejdou kolem něj, sednou si na připravené tmavě hnědé deky s červeným obdílníkovitým vzorováním a povídali si mezi sebou.
Mezitím Martin odchází od svého kamaráda z panelového domu v Praze. O chvilku později, cestou domů, se za ním objeví zahalená mužská postava skrývající se ve stínech; upír. Rozběhne se na Martina. Ten se ale nestačí ubránit nečekaném výpadu zezadu a upírovi podlehne
"Takže, vymyslel jsem, kdo s kým bude spát ve stanu," Honza začne diktovat, jako by byl nějakým učitelem ve škole, "v prvním stanu budu spát já, David a Tomáš. Ve druhém Tereza s Michem. Třetí budou mít společně Natálie a Veronika. A na čtvrtý zbývají Monika s Nikolou. Snad to tak všem vyhovuje, protože já to už měnit nebudu," zasměje se.
Jak noc pokračuje, obecenstvo kolem hořícího ohně řídne. Zbývá tam pouze David, Honza a Tereza s michalem, jenž se objímají a navzájem zahřívají; začíná být vcelku chladno.
"Ty a Michal, vy jste přátelé?" Ptá se David Terezy.
"Jak bych to řekla," podívá se na něj, "my spolu chodíme. Ale je to trochu divné, myslím to, chodit s někým, kdo je poloupír," odpovídá Tereza.
Další den ráno se David probudí, vyleze opatrně ze spacáku, rozepne potichu stan, aby nikoho v něm i v okolí nevzbudil, když v tom zjistí, že všechny holky společně s Michalem jsou již vzhůru. Když se rozhodne jít opět pro dřevo, zazvoní mu telefon.
Zvedne ho, je to jeho matka: "Davide, přijeď co nejdříve domů! Martin je mrtvý!"
Davidovi sklesne, všechna energie, jako by se mu ihned vytratila z těla. Jen mu ukápne slza: "Přijedu co nejdříve," řekne, a poté, když se zamyslí, rozhodne si ověřit jednu teorii, "víš jak se to alespoň stalo?"
"Jeho rodiče mi k tomu nechtějí nic říct, chápu je. Ale, co jsem slyšela, měl prý na krku nějaké dvě krvavé dírky."
David zavěsí, rozhodne se do stanu jít si zabalit věci.
"Co se děje, Davide?" Přeruší ho Monika svým dotazem.
"Martin je mrtvý! To se stalo!" Okřikne ji.
"Pro-promiň, to je mi líto. Omlouvám se."
"Né," uklidní se, "neomlouvej se. Neměl jsme na tebe tak vyjet. Důležité ale je, že ho zabil nějaký upír. Jedu tam a pomstím ho!"
Chvilku na to, když si David balí věci, ozve se Tomáš: "Chci ject s tebou, sám ho nemusíš porazit. A co, kdyby jich tam bylo více..."
Michal a na to i Nikola, ikdyž s menší časovou prodlevou, se přidávají: "Jedeme také. Nenecháme vás tam samotný a kromě toho, Martin byl také náš přítel."
Pokračování příště...
 


Komentáře

1 Kraken Kraken | 5. listopadu 2010 v 15:44 | Reagovat

je to bezva až bude další část tak mi napiš

2 Fiera Fiera | Web | 6. listopadu 2010 v 18:10 | Reagovat

ahojda, tak reaguji na tvůj komentář. :D Přečetla jsem si tuhle část řekněme povídky.
No a pokud tě vážně zajímá můj názor tak tady je: Příběh má pěknou myšlenku, se kterou se dá pracovat. Ale forma jakou je to psané. Nevím, ale působí to na mě chvílemi, že se to snažíte psát spisovně až tam uděláte nějaké chyby. Ale to se stává je to normální, když se člověk snaží psát stylem, kterým obvykle nemluví. Jo a ještě jsem chtěla říct- POZOR na opakující se slova.

Jo a ze zvědavosti. Kolik je pisateli tohoto příběhu?

PS: Vyjádření k přátelství. Jelikož blog teprve začíná, hodila bych si vás pouze do oblíbených blogů. A později až se to tu víc rozjede bychom mohly blogy spřátelit.

Zatím se mějte pěkně.

3 Maggie Maggie | E-mail | 19. listopadu 2010 v 14:42 | Reagovat

Páni ... Vztah s poloupírem opravdu není jednoduchý. ... Moc se mi ten příběh líbí. Všechny jeho dosavadní části. Opravdu jsem zvědavá jak to bude pokračovat dál. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama