• » Můj tip: Osmá část pokračování příběhu Linie života s názvem "Večeře".
  • » Je tu další část příběhu Ve jménu Virginie. Zde je odkaz na aktuální díl s názvem "".
  • » Brzy se zde na přání objeví nový příběh od mého známeho. Předběžný název zní Modrá. Snad se Vám bude líbit!

Linie života - Stejný a přesto jiný

29. prosince 2011 v 14:56 | Jiand |  Linie života
Stejný a přesto jiný

Když Amy pomalu otevřela oči, zjistila, že leží v prázdném bílém pokoji. Chvíli přemýšlela, zda se jí to nezdá či jestli není v blázinci. Pak se ale otevřeli dveře a vešla k ní pohledná dlouhovlasá blondýnka v zelené mikině a tmavě modré sukni.
"Kde to jsem? Kdo jste vy?" podivila se a následně se zděsila, protože rukou nenahmatala matčin přívěšek, "Co se stalo s mími věcmi?"
Záhadná dívka sledovala její reakce a poté se lehce pousmála: "Neboj, máš je ve vedlejším pokoji. Byla jsi zraněná, museli jsme tě ošetřit," poukázala na břicho. Amy odhrnula bílé tričko a spatřila obvaz pevně omotaný kolem žeber.
"My?"
"Ano," kývla, "já a Deny," dodala, načež se Amy zarazila. "Odkud ho vlastně znáš?"
Nevěděla, co odpovědět. Nemohla jí přeci povědět, že ho zná z jiného světa a našla ho mrtvého. Spíše, že umřel kvůli ní. Alespoň si to tedy myslela.
"J-já si... nemohu vzpomenout," vypadlo z ní po chvilce přemýšlení.
"Chápu, musíš ještě nabrat síly," odešla z pokoje a když se po chvilce vrátila, nesla na tácu snídani. Čaj, müsli s mlékem a pár nakrájených jablem.
"Díky moc," rozjasnila se, "ani se mi nechce věřit, že existují ještě lidé, kterým záleží na ostatních."
"No," poškrábala se za krkem, "víš," nasadila provinilý výraz, "...To on chtěl, abysme tě sem vzali. Nevím sice, kdo přesně jsi, ale viditelně tě má rád," pousmála se.
"Je možné, že by v něm něco zůstalo? Říká se, že vše je propojené, možná je to pravda," zapřemýšlela a zeptala se na jednu prostou otázku, co mohla vše překazit, "Vy spolu chodíte?"
"Né," vyletělo z ní ihned. Po chvilce zklesla. "Tedy spíš bohužel ne."
"Vím, co tím myslíš. Taky jsem to zažila," opětovala jí nedávný úsměv a došlo jí, že na někoho zapomněla. Zapomněla na svého bratra. "Našli jste tam ještě někoho?"
"Jen tebe. Proč?"
"Byl tam můj bratr," do očí se jí začaly hrnout slzy.

Toho rána šla na místo události i jistá žena. Jako každý den pospíchala do práce. Měla zrzavé kudrnaté vlasy, šedý oblek a minisukni.
Rychle za sebou práskla domovními dveřmi a vypadal se na cestu do práce. Pracovala v několika-patrové budově pár bloků od ní. Místo sekretářky jí sice vadilo, ale věřila, že brzy se dostane výš.
Když přecházela chodník, málem ji srazila bílá škodovka. Nebýt rychlé reakce řidiče, mohla zemřít.
"Debil," pomyslela si a pokračovala dál.
Od té doby se ale už rozhlížela. Díky tomu našla i o ulici dál mrtvé tělo. Shodou okolností kousek od místa, kde byla Amy.

Dopoledne se vydaly obě dívky k místu, kde ji nalezli. Když zahlédly policejní pásku, rozeběhli se.
Amy se zarazila. Přímo před ní odváželi zavřený černý pytel s tělem: "Bože můj," skácela se na zem, "to je můj bráška."
"Paní," ozval se policista, "vy nevidíte tu pásku?" poukázal na ní. "Za ní nesmíte!" rozkázal.
"Sakra, chlape!" vykřikla druhá z holek a postavila se před Amy. "Vy snad nemáte city!? Dyť tam v tom pytli je její bratr!"
"To musí být nějaký omyl. V tom pytli je žena," vyvrátil jejich tvrzení muž v policejní uniformě.
"Co?" podivila se Amy a zvedla hlavu. "Takže jste nenašli mého bratra?" zvedla se.
"Dyť říkám, je tam žena."
"Chcete tím říct, že můj bratr žije? Že je někde tady venku a stále mě hledá?" rozjasnila se. Měla proč. Stále byla nějaká šance, že George žije. Alespoň si to myslela.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama